Víte, že…

Jód ve vejcích

…že jód pomohl vymýtit kretenismus v Čechách?

Přírodním zdrojem jódu jsou v globalizovaném světě hlavně mořské ryby, řasy a jejich produkty. V našich končinách jsou půdy a vody na jód chudé. Aby bylo zachováno zdraví národa – jeho ekonomický a sociální růst byla na konci 50. let minulého století zvolena sůl nosnou pochutinou pro jód. Především z důvodu její cenové dostupnosti a také proto, že ji používáme prostě všichni. V ČR se jodizuje sůl v množství 20 – 34 mg/kg soli ve formě jodidu a jodičnanu. Tzn. 1g soli obsahuje 20 – 34 mikrogramu jódu. Doporučená denní dávka soli u dospělého je dle WHO maximálně 5g soli tzn. dávka jódu 100 – 170 mikrogramu.

Jenže díky přetrvávající oblíbenosti konzumace uzenin a pečiva je u nás bohužel spotřeba soli až 15g denně tzn. 300 až 510g jódu. Doporučená dávka jódu pro dospělou osobu je přitom 150 mikrogramu.

…že obsah jódu v potravinách rostlinného či živočišného původu závisí na obsahu jódu v půdě, ve vodě a jeho dávkách v krmení hospodářských zvířat?

Musíme ovšem také počítat, že část jódu se tepelnou úpravou ztrácí – uvádí se až 1/3. Mléčné produkty z českých surovin bývají dobrým zdrojem jódu, ale s velmi rozkolísanými hodnotami. Na obalu mléčných produktů obsah jódu nenajdete. Dalším přirozeným zdrojem v našich podmínkách bývá vejce a teď především naše IQejce.

…že množství jódu v běžných konzumních vejcích se významně liší?

Rozpětí je opravdu značné – zhruba od 2 do 30 mikrogramů jódu. Faktorů je více. Jeden výzkum dokonce ukazuje, že vejce z malochovů mají až 3,2 krát méně jódu než z velkochovů. Krmná směs pro velkochovy se totiž nejen výživově optimalizuje a dávkuje dle stáří slepice, ale také se obohacuje o vitamíny a stopové prvky pro jejich správný růst a vývoj. Asi nemůžeme očekávat, že si babička na vesnici pro svých 10 slepiček najme výživového poradce.

…že lidské tělo samo je největším producentem CHOLESTEROLU?

Vajíčko je jednou z nejhodnotnějších potravin. Je úžasným zdrojem velmi kvalitních bílkovin a tuků (hlavně fosfolipidů). Dále obsahuje řadu vitaminů a minerálních látek. Zvláště železo a zinek jsou dobře využitelné. Vejce sice obsahují poměrně dost cholesterolu, ale již zmíněné fosfolipidy zmírňují jeho působení. Navíc samo lidské tělo produkuje kolem 75 % celkového cholesterolu v těle. Cholesterol přijatý stravou má jen velmi malý vliv na jeho hladinu v krvi. O poznání větší vliv na hladinu cholesterolu v krvi však mají nasycené tuky, které najdeme například v tučných sýrech, smetaně a šlehačce. Vejce oproti těmto potravinám obsahuje relativně malé množství nasycených tuků. Například jedno malé vejce obsahuje asi 1,5 gramu nasyceného tuku. To je jen zlomek z množství másla. Bez obav lze u dospělého a zdravého jedince konzumovat 1-2 vejce denně.

…že nedostatek jódu se nazývá SKRYTÝ HLAD?

Nedostatek jódu se projevuje plíživě a nejednoznačně. Není to jako sucho v hrdle, akutní pocit žízně, který zaženu sklenicí vody. Význam jódu je tak důležitý, že příznaky spojené s jeho nedostatkem vás mohou zmást a vést do ordinací mnoha lékařů specialistů. Cíleným, ale přitom jednoduchým chováním si ušetříte spoustu času stráveného v čekárnách či ordinacích a neposlední řadě i peněz.

…že nejen z vajec je salmonela?

Bohužel jsou vejce často vnímána jako hlavní, často i jediný zdroj salmonel. Obavy z konzumace vajec vzhledem k riziku jsou přehnané. Z celkového počtu alimentárních onemocnění každý rok tvoří salmonelózy z vajec způsobené Salmonellou enteritidis asi 0,16 %. Riziko onemocnění z vajec je tedy srovnatelné s nákazami, které jsou způsobené uzeninami, cukrářskými výrobky atd. Není žádný důvod, proč bychom se měli bát konzumovat vejce. Jen je třeba s nimi správně zacházet a tím snížit riziko na naprosté minimum. Snažte se tedy kupovat vejce ze známých chovů, které podléhají pravidelným veterinárním kontrolám. Během nákupu vždy krabičku otevřete a zkontrolujte, zda jsou vejce nepoškozená a čistá. Jako producenti nezabráníme poškození během transportu. Dbejte, aby vejce neutrpěla nějakou újmu během transportu domů. Skladujte je v suchém tmavém prostřední s nekolísavou teplotou do 18 °C. Zabraňte styku vaječných skořápek s jinými potravinami a nádobím a dále konzumujte jen dobře tepelně upravená vejce.